Mafie napojená na americkou ambasádu poprvé prohrává

Nezasvěcená veřejnost asi jen zírá: Politická scéna se hroutí poté, co se policejní prezident rozhodl reorganizovat několik útvarů policie – což je plně v jeho kompetenci. Rozhodl se skončit stav, v němž si někteří médii prosazovaní vyšetřovatelé dělají, co chtějí a ve spolčení s jednou skupinou státních zástupců fakticky přebírají vládu v zemi.

Například zorganizují pád vlády, aby se pak ukázalo, že nemají v rukou nic, kromě pár „nenahlášených“ kabelek tajemnice odstřeleného premiéra. Především však neinformují své nadřízené a skrze odposlechy (a jejich účelově dávkované „úniky“ do spřízněných médií) vydírají politiky, respektive drží je pod krkem.

Na hraně

Oznámená reorganizace, při níž vznikne Národní centrála pro vyšetřování organizovaného zločinu – tedy jakási obdoba FBI, běžná ve většině zemí, z nichž si jinak tak rádi bereme příklad – způsobila výbuch: Odchod už oznámil ředitel ÚOOZ plukovník Šlachta a partička jeho nejbližších.

Na poslední chvíli se podařilo zabránit státnímu převratu číslo dvě. Babiš a jeho lidé jsou v defenzívě. Chovanec a spol. rozehráli partii s nejvyššími sázkami, která je může stát všechno

Rezignací hrozí – napohled nepochopitelně, protože mu to rezortně nepřísluší – ministr spravedlnosti Robert Pelikán za vládní ANO Andreje Babiše, které jako celek (loajální zaměstnanci „šéfovy“ firmy) vykřikuje o možnosti odejít z vlády. Úzká skupina státních zástupců (absolutní většina ostatních mlčí a přijímá dění se zadostiučiněním) chce vyšetřovat policejního prezidenta, aby prý zjistila, jak na myšlenku reorganizace přišel.

Vypadá to jako absurdní komedie. Jenže ono je to skutečně vážné. I nezasvěcený odhadne, že tady kdosi bojuje o život. Kdo? Co se to děje? A hlavně – co je za tím?

pp

 

Zrození mafie

Přes neprůhlednou spleť zájmů, které jsou ve hře, je to nakonec vcelku jednoduché. Přinejmenším čtenáři Protiproudu by tím nemuseli být překvapeni. O mafii některých policejních útvarů a státních zástupců napojené na jednu část politické moci, kterou reorganizace ohrožuje, informujeme již od jejího samotného počátku. V jejím čele stojí nejvyšší pražská státní zástupkyně Lenka Bradáčová.

Naši čtenáři rovněž dávno vědí, že tato chorobně ambiciózní žena začala svou kariéru na americké ambasádě, kde zprvu „organizovala semináře“ pro další státní žalobce a vybrané policisty. Napojením na stejně chorobně ambiciózního šéfa Útvaru pro odhalování organizovaného zločinu (ÚOOZ) plukovníka Roberta Šlachtu, vytvořili základ státu ve státě. Zapojili do své mocenské sítě ještě mimořádně hloupého, ale o to nebezpečnějšího olomouckého nejvyššího prokurátora Ivo Ištvana – a vše zaštiťoval šéf státních zástupců Pavel Zeman.

Spolek měl exkluzívní přístup do hlavních médií, na místě prvním do České televize. Redaktor Jiří Hynek a každotýdenní „vymývač mozků“ Václav Moravec tvořili hlavní spojku. Když Bradáčová a její lidé něco chystali, scházeli se pouze s nimi. Přinesli jsme ostatně snímky z jejich tajných schůzek ve zbraslavské restauraci.

Do party patří mnozí další s „nižšími hodnostmi“. Třeba  Martin Fendrych ze serveru Aktuálně.cz a ostatně celá větev Bakalova mediálního impéria, především Respekt a jeho redaktor Ondřej Kundra. Ti ve chvílích, kdy se mafie vrhala na nějakou další kořist, měli pevné místo na obrazovkách ČT. Dnes, kdy srdci chobotnice, hlavnímu mocenskému centru „nevolených“ politiků jde o život, už opět z obrazovek nemizí.

Rána na komoru

Mediální krytí bylo pro tuto mafii vždy klíčové. Nejlépe je to vidět na slavném protivládním puči, který shodil vládu Petra Nečase, a umožnil nástup Andreje Babiše. První jsme informovali o tom, že důvodem k rozsáhlé policejní operaci proti vládě, v běžných demokraciích nevídané, bylo Nečasovo rozhodnutí „nedarovat“ automaticky dostavbu Temelína americké firmě Westinghouse, ale vytvořit regulérní soutěž, kterou by nejspíš vyhrálo česko-ruské konsorcium. CIA skrze ambasádu dala pokyn – a chobotnice začala jednat.

Tiskovka stíhala tiskovku. Ivo Ištvan a plukovník Šlachta se koupali v reflektorech a televizních záběrech. Šlo o to zakrýt, že postupují protizákonně a nemají nic v rukou. Zatčení a uvěznění tří bývalých poslanců ODS, na které uvalil vazbu ostravský (!) soudce, který s případem neměl nic společného, zarazil nakonec až Nejvyšší soud. A tehdy poprvé byla celá konstrukce narušena. Dnes z celé veleakce toho nezbylo nic – kromě Temelína, který byl pro Američany zachráněn. Za normálních okolností by už musel Ištvan i Šlachta dávno rezignovat. Ale mediální krytí vytváří dojem, že se stále „něco děje“.

Protivládní puč umožnil vstup na scénu Andreji Babišovi. Po jeho „sbratření“ s americkým ambasadorem Schapirem (trávili spolu na Čapím hnízdě rodinné víkendy) následovala dodnes nevysvětlená „soukromá cesta“ vicepremiéra a ministra financí do USA. Co se tam stalo, komu na co kývl (samozřejmě nadále Temelín, ale patrně nejen to), jasné není. Vedlo to však k Babišovu propojení s hlavní „americkou spojkou“ Lenkou Bradáčovou. Což bylo rozhodující, protože právě ona má „prst na spoušti“ pokud jde o Babišovy kauzy (například jeho firma Agrotec), které se „kupodivu“ od té chvíle nevyšetřují.

Rozhodnutí o reorganizaci, která chobotnici sice nerozpráší, ale vezme jí autonomii, bylo proto „ranou na komoru“. Lze pouze obdivovat statečnost policejního prezidenta, který vše spustil, ač musel vědět, jaký řev následuje. Jistě, věděl, že má za sebou ministra vnitra Chovance i premiéra Sobotku. Ale také, že proti sobě postaví nejmocnějšího muže naší smutné reality – miliardáře „na úvěr“, ministra Babiše. A pouze tady hledejme klíč k jadernému výbuchu, který právě kulminuje.

Na poslední chvíli

Chobotnice totiž měla připravenu závěrečnou pojistku své neohrozitelnosti: Nový zákon o státním zastupitelství. Jeho pomocí mělo dojít ke skutečnému státnímu převratu, kdy by moc převzali nevolení policisté a prokurátoři definitivně. Zvláště pak vytvořením nikým nekontrolovaného „Speciálu“, v jehož čele měla stanout právě Bradáčová. Úplné odtržení této mafie od zbytku exekutivy (přestože pod ní patří), mělo být „mastrštykem“, po němž by už jakékoli volby byly zbytečné.

Metoda je to jednoduchá a geniální: Šlachtovi a Ištvanovi lidé (s jim „zavázanými“ soudci) by nasadili odposlechy a shromažďovali kompromitující informace úplně na všechny. Na každého se pak najde něco, co by bylo šťavnatým soustem pro „únik“ do spolupracujících médií. K dehonestaci a následné likvidaci kteréhokoli politika – k jejich vydírání a „poslušnosti“. Právě tohle měl za úkol prosadit namyšlený floutek v darovaném křesle ministra, Babišův Robert Pelikán z Čapího hnízda nové moci. To si ovšem na poslední chvíli uvědomili nejen politici z ČSSD, ale vlastně všichni napříč politickým spektrem a začali pomalu brzdit – samozřejmě vyjma Babišovců.

Tím suverén Pelikán ale narazil. Vláda mu dala zákon k přepracování. Že ani tak neprojde parlamentem bylo jasné. Sebezáchovné instinkty byly silnější než strach z americké spojky a její chobotnice. Přesto se Pelikán rozhodl „na sílu“ zákon do parlamentu přinést. Co kdyby…? Jenže opět to nevyšlo: projednávání bylo odsunuto na podzim – a současně odstartovala protiakce, kterou je právě takřečená reorganizace policie. Na poslední chvíli tak zatáhli zainteresovaní (především ministr Chovanec) za záchranou brzdu. A rachot, který nyní slyšíme, je skřípění brzd již rozjetého expresu státního převratu, jenž měl být druhým dějstvím po vládním puči: Obojí za „supervize“ americké ambasády.

Kinetická energie

Když před několika dny prohlásil bývalý premiér Topolánek, že vše tady řídí CIA, byl to pro mnohé šok. Média to však uklidila, takže skandál se nekonal. Správně by se tím „udáním“ samozřejmě měla zabývat Bradáčové prokuratura – přinejmenším se pokusit vyšetřit, co je na tom pravdy. Ale nic. Ticho po pěšině. Vlastně… ne tak docela. Ištvanovi muži nyní skutečně vyšetřovat chtějí – ale policejního prezidenta. Již tři roky prý mají informace o chystané reorganizaci, kterou měl být „odstřelen“ jejich kámoš Šlachta.

I to se podívejme! Dosud přece všichni tvrdili, že o reorganizaci neměli ani ponětí. Soudruh Šlachta vyprávěl v ČT soudruhu Hynkovi, že se o tom dozvěděl „z médií“ před dvěma týdny…

Je to samozřejmě nepředstavitelná drzost: policejní plukovník (Šlachta) má být důvodem pro vyšetřování policejního prezidenta, generála (Tuhý), jen pro to, že mu zcela regulérním rozhodnutím bere jeho nezákonnou moc. Připomeňme v této souvislosti nedávný výrok ústavního soudu, který právě toto konstatoval. Budou snad vyšetřovat také ústavní soudce?

Chobotnice teď kolem sebe kope. Její hlavní politický exponent Andrej Babiš je totiž v těžké situaci. Pokud chcípne (ta chobotnice), také on bude stát před problémem tak vážným, jako dosud nikdy. Jeho kauzy – je jich nepochybně více než jen Agrotec (Čapí hnízdo je směšnost) – mohou být náhle skutečně vyšetřovány. Prudké brždění expresu tichého státního převratu (skrze zákon o státním zastupitelství) však vytváří spoustu nevybité „kinetické“ energie. Ta se bude muset někde „realizovat“.

pp

 

Va bank?

Těžko předvídat, co se stane: Padne vláda? Couvne Sobotka s Chovancem a nepodepíší generálu Tuhému jeho „reorganizaci“? To druhé je téměř nemožné. Nemylme se: Sobotka žádný hrdina není. Také jemu jde o život. Vyšetřování privatizace OKD, které rovněž drží v rukou Lenka Bradáčová jako svou vyděračskou „pojistku“ proti Sobotkovi, stále visí nad premiérem jako Damoklův meč. A chystá se mimořádná parlamentní schůze, kterou prosadil Úsvit s komunisty, jež by mohla vyústit ve zřízení vyšetřovací komise. Že taková komise nikdy nic nevyšetří? O to vůbec nejde a nikdy nešlo. Jde o to vyšetřování samo, které může dostat nečekané souvislosti. A volby jsou přede dveřmi.

Zda Babiš shodí vládu je také nejisté – spíše nepravděpodobné. Nemá totiž (kromě svého strachu) v rukou žádné silné karty, kterými by to před svými voliči zdůvodnil. Řeči o tom, že po „reorganizaci“ ztratí vláda „protikorupční drive“ (který nikdy neměla), platí tak pro jedno promile jeho příznivců. ANO nemá ještě vytvořeno dostatečně silné „tvrdé jádro“, voliči mohou kdykoli „emigrovat“ k někomu jinému. A stvořit předčasné parlamentní volby, v nichž by neměl vítězství jisté, by byl Babišův politický (a bez prstu na státní pokladně dost možná i podnikatelský) konec. Bude hrát va bank?

Lesk a bída kurtizán

V tom, co nyní sledujeme, nejsou zlí a dobří. Pro všechny platí slavný verš z Limonádového Joea: Padouch nebo hrdina, my jsme jedna rodina. Je to nemilosrdný střet o moc, ve kterém je čistý asi jen policejní prezident Tuhý. Ten má životní zájem vytvořit skutečně funkční policejní strukturu. Takovou, která se konečně alespoň trochu odřízne od politických tlaků – především oněch „nevolených“ politiků s Lenkou Bradáčovou (a jejím americkým zázemím) v čele.

Ti ovšem zdaleka ještě neřekli poslední slovo. Mají spousty kompromitujících materiálů – vlastně na všechny. Že jsou to většinou jen pomluvy? Že prakticky nic ještě nedotáhli k úspěšnému uzavření u soudu? Když se odposlouchané drby správně pustí do médií – vždyť víme, jak probíhají lynče, aniž z toho nakonec něco kriminálně postižitelného je. Hynkové, Moravcové, Fendrychové a Kundrové mají rovněž nyní stav nejvyšší pohotovosti. Mediální kurtizány totiž též bojují o život. Jakmile ztratí své „zdroje“, budou pro své komplice v policejních a prokurátorských kruzích bezcenní.

Mimořádně zábavná je ostatně i role Miroslava Kalouska a spojených sil Pražské kavárny – která je nyní rovněž zájmově rozpolcena. Teoreticky by měli kopat za Bradáčovou a Šlachtu spolu s ČT, Respektem a spol., jenže – nenávist k Babišovi a obavy o vlastní kriminalizaci jsou silnějšími motivy.

pp

 

A Zeman?

Proto nepředbíhejme a počkejme si na další vývoj. Jediné pozitivní na celé věci může být, že reorganizovaná policie opět začne hrát roli, kterou hrát má. Jenže to je právě to, co je pro chobotnici smrtelné. Babiš a jeho lidé se proto nyní neostýchají útočit na policejního prezidenta zcela brutálně. Dělat to někdo jiný, budou noviny plné titulků “Neslýchaný politický nátlak na nezávislost policie!“. Zatím o tom kuňká jen premiér Sobotka. Babišovo a Bakalovo mediální impérium spolu s médii „veřejnoprávními“ to totiž jistě hrát nebudou.

Zcela nakonec připomeňme posledního z hráčů, pro nějž „bitva o policii“ může mít fatální dopad – prezidenta Miloše Zemana. Když kauza vypukla, stačil se ještě opatrně přiklonit na Babišovu stranu – a pak měl to štěstí, že právě odejel na zahraniční cestu.

Něco říci ale brzy bude muset. A je ve vrcholně složité situaci. Pokud Babiš nyní prohraje, Zemanova zatím skvěle rozehraná partie pro znovuzvolení může dostat pořádnou trhlinu. Bradáčová se Šlachtou a jejich krytí americkou ambasádou mu určitě není po chuti – ale Babiš je víc. Zatímco premiér Sobotka naopak dělá co může, aby ho Američané „ošetřovali“. Nebo k tomu už došlo – a proto se odvážil hodit Bradáčové do spiknutí vidle?

Je to prostě pořádně „zájmově“ zamotané. V každém případě lze proto zatím říci jen  jediné: Na poslední chvíli se podařilo zabránit státnímu převratu číslo dvě. Babiš a jeho lidé jsou v defenzívě. Chovanec a spol. rozehráli partii s nejvyššími sázkami, která je může stát všechno, protože CIA nad tím asi také jen tak nemávne rukou. To už by musel být v Bílém domě Donald Trump.

 

protiproud.parlamentnilisty.cz

One Response to “Mafie napojená na americkou ambasádu poprvé prohrává”

  1. Haluz says:

    https://youtu.be/G79H5xQ1zM0
    tady je ona průlomová usvědčení babiše

Leave a Reply

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *